WW 3. NÁVRH takřka výsledný

   Ve svém výsledném přepracování jsem nakonec upustila od možného nápadu sandwichové stavbičky a zvolila jsem úpravu střechy úplně jinou, naopak šikmou. Spací prostor nad toaletou tak nevyčnívá pod stříškou samostatnou, a celá pracovna má celistvější vzhled.

   Konečný dojem stavby jsem dotvořila tím, že jsem vyladila chyby a rozměry oken a vnitřních prostor harmoničtěji tak, že "místnost" pro soustředění na práci i "místnost" pro relaxaci a přijetí hosta mají každá rozlohu 2,5x2,5m. Koupelna je oproti nim přesně poloviční. Rozměry oken jsou kombinacemi 0,5m a 1m a jejich odstupňování vychází z funkčního uspořádání místností - tedy v části pro relaxaci největší (spisovatel může pohodlně sedět na křesílku, pít čaj a vyhlížet do krajiny Jeleního příkopu :) ), v pracovní části je o něco menší aby nebylo rušivé, na toaletě pochopitelně už jen nejužší.

  Vnitřní vybavení v základu počítá se záchodem, umyvadlem, postelí v patře, psacím stolem, knihovnou (přilepenou na dělící příčku) a dvěma křesílky ve vstupní části.

   Zbytečně protáhlou terasu jen opět zmenšila a překlenula stříškou ve stejném sklonu jako střecha samotná, jen v opačném směru.

   Po dlouhé cestě tedy došla podoba pracovny pro spisovatele do závěrečné fáze.

Na budoucnost hradu a zámku ve Vimperku se snad usměje konečně štěstí?

  Zdá se, že vimperský zámek, na kterém jsem v létě provázela a získala zde zajímavou zkušenost s památkou v "surovém stavu", by po dlouhém čekání a pochybnostech nakonec opravdu mohl získat na svou obnovu dotace z Evropských fondů! To by mělo rekonstrukce v případě Horního hradu urychlit oproti tomu, kdyby postupně do oprav investoval pouze NPÚ.

  Zámek, národní kulturní památka, je v současnosti v znatelně chátrajícím stavu. Na plánech o rekonstrukci nyní pracuje NPÚ, který ho získal do správy teprve před dvěma lety. Prohlídky však probíhají i v takto, a i když ve vás můžou zanechat rozporuplné dojmy, je zajímavé a neobvyklé vidět zámek ve stavu, jak se na něm podepsalo minulé století (do kterého se ostatně dostalo mnoho zámků, nyní již k nepoznání zrekonstruovaných). Procházíte prostory bez obvyklého mobiliáře a vnímáte tak více stavbu samotnou. Zámek navíc pod svrchními vrstvami skrývá cenné renesanční nástěnné malby a dřevěné záklopové malované stropy.

  Takže pokud vás přitahuje nejen architektura současná, ale i ta dávnější, a neodradí vás i něco pro některé rozporuplně nevšedního - návštěvu v létě doporučuji :) a jsem zvědavá na vývoj oprav v následujících letech, i když to bude ještě běh na velmi dlouho trať.

více o zde:
http://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/probouzeni-zimniho-hradu-muze-zacit-20170107.html

podrobněji o samotném zámku:
https://www.zamek-vimperk.eu/cs/historie

WW 2. NÁVRH

   Další výrazný posun v mém projektu bylo pozměnění půdorysu. Zcela jsem ustoupila od předsazené prosklené části s pracovním stolem, která by navíc nemusela být ideální pro soustředění. Radikálně jsem zjednodušila jak půdorys, tak i vnější členitost pracovny.

   Pro obzvláštnění charakteru, nalezení specifičtějšího ducha stavby, jsem si začala hrát s okny, umístěnými pouze na průčelní fasádě orientované ze svahu dolů, viditelné pro kolemjdoucí po blízké cestičce.

   Terasu jsem rozšířila, tak aby obíhala po celých třech ze čtyř stran.

Následná reflexe po konzultaci:

- vložit modul (využití poznatků získaných na architektonické kompozici v tomto semestru :) )

- v souvislosti s tím zlogičtit strukturu a rozměry vnitřních prostor i oken pro celistvější dojem průčelní fasády

- pokračovat ve zjednodušení a dosažení modernějšího ducha

- námět: uzavřít stavbu jako sandwich mezi terasu a střechu - nemusí být pravidelného tvaru

WW 1. PREZENTACE

  Po rychlém ustoupení od pracovny chatičkovitého charakteru, jsem prezentovala svůj první vážnější návrh.
  V podstatě jsem zachovala půdorys s myšlenkou pracovního stolu předsazeného v prosklené části s výhledem do krajiny, a jemným oddělením pracovní a relaxační části (+ místo na spaní umístěné nad toaletou, přístupné po žebříku, vnějškově vyčnívající z hmoty stavby). Zcela jsem ale změnila hmotu stavby z vnějšího pohledu. Chtěla jsem se zaměřit na horinzontální dojem a jako inspirační zdroj vzít v úvahu Franka Lloyda Wrighta. Chtěla, aby stavba v Jelením příkopě nerušila a myslela, že horizontalita a členitost takovéhoto charakteru mému cíli pomůže.

Následná reflexe:
Stavbu je třeba zjednodušit, dát jí modernější vzhled. Eliminovat členitost, pracovat jiným způsobem s přesahy střech.